Budyně nad Ohří

Počet obyvatel: 1199
GPS lokalizace: 50° 24‘ 12.618“ N, 14° 7‘ 37.185“ E
Nadmořská výška: 161 m n. m.

Stručná historie obce

Archeologické nálezy v oblasti potvrzují, že byla osídlena již od neolitu. Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české sice klade vznik obce do let 851 – 881, ale skutečně první věrohodná zmínka je z roku 1173, kdy si král Vladislav II. vymiňuje pro sebe výnosy z budyňského panství. Další zmínky vztahující se již k samotnému městu jsou z let 1218 a 1253. Svůj název získala Budyně patrně od vlastního jména Buda nebo ze staroslovanského slova „budy“, což byly jednoduché osadní domky.

Jako město spravované vladaři existovala Budyně až do roku 1336, kdy ji Jan Lucemburský vyměnil se Zajíci z Valdeka za Žebrák. V držení města se pak vystřídalo několik významných rodů – Šternberkové, Dietrichsteinové a Herbersteinové, u nichž zůstalo až do roku 1945.

V historickém vývoji postihla Budyni řada katastrof. Zejména třicetiletá válka a období po ní zanechaly kruté stopy. Městem totiž procházela jedna z hlavních komunikací pro vojska pohybující se mezi vnitrozemím a českými hranicemi. V roce 1631 bylo město vydrancováno procházejícími saskými vojsky a o několik let později (v roce 1643) se totéž opakovalo, tentokrát ve švédském podání. V 17. století ještě postihl Budyni značný požár, při němž vyhořela značná část města i s kostelem. I 18. století nepřineslo z tohoto mnoho dobrého. Před bitvou u Lovosic (1759) byl stržen pruskými vojáky dřevěný most a město bylo vypáleno. Postižen byl i samotný hrad. Další rozsáhlé požáry postihly Budyni v letech1783 a 1788. Statut města byl obnoven v roce 1997 a v současnosti je Budyně městskou památkovou zónou.

 

Vstupní brána do prostor vodního hradu

1. Vstupní brána do prostor vodního hradu Budyně nad Ohří.

 

Budyňský hrad

2. Budyňský hrad byl původně patrně dřevěný. Jako kamenný je dokládán až počátkem 13. století.

 

Nádvoří hradu

3. Nádvoří hradu je po jeho rekonstrukci v letech 1975 – 1990 velmi působivé. V prostorách hradu je nyní umístěno i Muzeum založené v 20. letech minulého století řídícím živnostenské školy Antonínem Jandou. Dnes v něm kromě historie města a hradu můžeme vidět i alchymistickou dílnu. (Budyňskému hradu je v této knize věnována samostatná kapitola).

 

Kostel Panny Marie Sněžné

4. Kostel Panny Marie Sněžné. Původně dřevěný kostelík. Kamenná stavba, v základech gotická,pochází ze 14. století. Dostavbou věže, realizovanou Janem IV. z Házmburka ve století šestnáctém, získala svou nynější podobu. V současnosti je vyzdobena pouze pěti renesančními náhrobky z let 1564 – 1612 s fi gurálními reliéfy, letopočty a nápisy. Několik zbylých soch z původní bohaté barokní výzdoby je uloženo v depozitářích.

 

Kostel sv. Václava

5. Kostel sv. Václava byl založen českými knížaty patrně v 10. století jako dřevěná stavba. Z přestavby na kamenný v letech 1210 – 1220, v době vlády Přemysla Otakara I., se dochovalo jen presbyterium. Kostel ničily i časté městské požáry. Po jednom z nich jej nechal v 15. století opravit a přistavět k němu vysokou věž Jan IV. z Házmburka. Velkou přestavbou byla barokizace provedená z popudu Ferdinanda Dietrichsteina Antoniem Portou (mj. stavitelem roudnického zámku) v roce 1695. V roce 1928 při větrné bouři spadl z kostela pětimetrová kříž.

Vnější výzdobu tvoří na barokním průčelí sochy sv. Šebestiána a sv. Rocha ve výklencích. Na vrcholu štítu stojí socha sv. Václava, jemuž je kostel zasvěcen, doprovázená po stranách vrcholového štítu sochami sv. Vavřince a sv. Floriána. Vnitřek kostela nám nabízí pohled na pozdně barokní oltář z roku 1770. Uprostřed se nacházejí sochy sv. Václava, sv. Ludmily a sv. Víta od Bartoloměje Edera. Na kazatelně, také z 18. století, jsou sošky evangelistů sv. Marka, sv. Matouše, sv. Lukáše a sv. Jana s jejich atributy. Zaujme nás též renesanční pískovcová, bohatě plasticky zdobená křtitelnice z roku 1531.

 

Válcový mlýn z roku 1535

6. Válcový mlýn z roku 1535 byl později modernizován a dostalo se mu elektrického pohonu.

 

Původní městská kašna

7. Původní městská kašna byla postavena pravděpodobně kolem roku 1581 stojí v malém parku před kostelem sv. Václava. Původně byla žulová a na středovém sloupu byla kalichová hlavice se čtyřmi obličejovými reliéfy, z nichž tryskala voda. Kašna byla zrušena v roce 1868. K její rekonstrukci došlo až v roce 2001, kdy na původní středový sloup byla posazena nová hlavice a původní žula byla nahrazena bloky a deskami z božanského pískovce.

 

Nová kašna

8. Nová kašna.

 

Boží muka

9. Boží muka stojící na cestě ke hřbitovu. Byla postavena na pokyn Jana IV. Zajíce z Házmburka v roce 1521 po jeho návratu ze Svaté země.

 

Panorama středověkého hradu Házmburk

10. Budyňsko si nelze představit bez pohledu na panorama středověkého hradu Házmburk.

 

věž

11. věž

 

Můstek

12. Můstek

Břežany nad Ohří

místní část obce Budyně nad Ohří

Počet obyvatel: 144
GPS lokalizace: 50° 24‘ 59.107“ N, 14° 7‘ 19.507“ E
Nadmořská výška: 140 m n. m.

Stručná historie obce

Břežany nad Ohří získaly svůj název zřejmě díky své poloze „na břehu“ Ohře. Poprvé jsou zmiňovány v roce 1226. Podle dochovaných pramenů stávala obec blíže řeky, ale po katastrofální povodni v roce 1514, kdy meandry Ohře zaplavily a zničily i okolní vsi, byla postavena na novém místě výše nad řekou. Vlastnické vztahy přecházely mezi církevními majiteli (augustiniáni – kanovníci z Roudnice) a světskými majiteli (Zajícové z Házmburka, Šternberkové či Dietrichsteinové) až do roku 1850, kdy byla nahrazena vrchnostenská správa správou státní.

 

Kaplička na břežanské návsi

1. Kaplička na břežanské návsi pochází z roku 1810.

 

Pomník devíti občanům Břežan n. O.

2. Pomník devíti občanům Břežan n. O. padlým v první světové válce.

 

U Břežan n. O. směrem k Doksanům začíná lužní les

3. U Břežan n. O. směrem k Doksanům začíná lužní les na pravém břehu Ohře. Po levé straně červená turistická značka, přicházející až z Českého středohoří, nás zavede přes meandry Ohře a Ostrov sv. Klimenta opět do Doksan.

Kostelec nad Ohří

místní část obce Budyně nad Ohří

Počet obyvatel: 88
GPS lokalizace: 50° 23‘ 39.948“ N, 14° 5‘ 42.609“ E
Nadmořská výška: 160 m n. m.

Stručná historie obce

První písemné zmínky se vztahují k této obci v roce 1352, kdy jsou připomínáni vladykové z Kostelce. Název odvozuje obec patrně od opevněného kostela. Od doby, kdy ji vlastnili Zajícové z Házmburka až do doby Dietrichsteinů a Herbersteinů, kteří jej připojili ke svému panství, sleduje Kostelec ve správních otázkách Budyni nad Ohří. K obci přináležela i nedaleká osada Miletice s mlýnem na řece. Ta ovšem zanikla při katastrofální povodni na řece Ohři v roce 1514.

Na katastru Kostelce nad Ohří leží i přírodní rezervace „Myslivna“ chránící zbytek lužního lesa a je zde školka lesních a okrasných dřevin. Do Kostelce n. O. vede také z obce Mšené – Lázně zelená značka Klubu českých turistů.

 

Kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 13. století

4. Kostel sv. Petra a Pavla z poloviny 13. století byl v roce 1758 barokně přestavěn.

Nížebohy

místní část obce Budyně nad Ohří

Počet obyvatel: 159
GPS lokalizace: 50° 24’ 47.945” N, 14° 10’ 49.078” E
Nadmořská výška: 135 m n. m.

Stručná historie obce

Není mnoho zpráv o vsi Nížebohy. První písemná zmínka je z roku 1262 a uvádí vladyku Martina z Nížeboh. Ze záznamů lze vyčíst další majitele – Zajíce z Házmburku či pány ze Mšeného a na Martiněvsi. Je možno říci, že co se správy obce týče, Nížebohy sdílely vždy osudy budyňského panství. Nepříznivou zprávou jistě je , že se počet obyvatel obce za poslední století snížil o jednu třetinu.

 

Pseudorenesanční kostel sv. Martina

5. Pseudorenesanční kostel sv. Martina byl postaven v letech 1877 – 1879. Pohled od severozápadu.

 

Jihozápadní pohled na týž kostel

6. Jihozápadní pohled na týž kostel. Je zajímavostí, že vzhledem k době své výstavby (1877 – 79) nebyl zahrnut ani v Soupisu památek historických a uměleckých prof. B. Matějky, který vyšel o deset let později.

 

Bývalý hostinec Nížebohách

7. Bývalý hostinec Nížebohách patřil k dominantním budovám v obci.

Písty

místní část obce Budyně nad Ohří

Počet obyvatel: 115
GPS lokalizace: 50° 25‘ 25.156“ N, 14° 9‘ 6.67“ E
Nadmořská výška: 130 m n. m.

Stručná historie obce

První zmínky o malé obci v nivě řeky Ohře sahají do roku 1336. Její dějiny i vlastnické vztahy jsou přímo závislé na sousední Budyní nad Ohří. Zajímavostí je, že obec je vlastně vystavěna pod hladinou řeky Ohře, což jí v minulosti vždy přinášelo problémy s „velkou vodou“.

 

Oválná náves s domy

1. Oválná náves s domy.

V podstatě celá obec leží pod úrovní hladiny řeky Ohře. Časté záplavy, ničící Písty, vedly k tomu, že domy byly stavěny beze sklepů a okolo oválné návsi byl postaven zvýšený chodník. Ten i při zvýšené hladině řeky zabraňoval zaplavení vchodů domů.

 

Kaple z roku 1873

2. Kaple z roku 1873 zasvěcená tehdy blahoslavené Anežce České (od roku 1989 již svatořečené české světice). Zajímavostí je, že kaple byla postavena za peníze vybrané mezi obyvateli. Původně se mělo jednat o kostel, ale pro nižší vybranou částku byla zbudována pouze kaple.

 

Pomníček obětem první a druhé světové války

3. Pomníček obětem první a druhé světové války na pístecké návsi.

 

Sluncová vrata

4. „Sluncová vrata“ jsou prvkem, který v podřipských obcích nalézáme jen ojediněle.

Roudníček

místní část obce Budyně nad Ohří

Počet obyvatel: 82
GPS lokalizace: 50° 23‘ 23.435“ N, 14° 6‘ 49.875“ E
Nadmořská výška: 120 m n. m.

Stručná historie obce

Obec Roudníček nemá ve svém slovním základu nic společného s Roudnicí nad Labem. Jeho jméno je spojováno s těžbou bahenních železných rud, které se v okolí vyskytovaly. I historicky není osud spjat s centrem Podřipska, ale s blízkou Budyní na Ohří. I první písemná zpráva se vztahuje k tomuto městu. Pochází z roku 1336 a Roudníček se v ní prodává společně s Budyní a dalšími obcemi pánům Zajícím z Házmburka. Za nich se v obci vyráběl střelný prach a v polovině 19. století zde byla obnovena těžba zmiňovaných bahenních železných rud pro přípravu barviv.

 

Kaplička z poloviny 19. století

5. Kaplička z poloviny 19. století

 

Výklenková kaplička na návsi

6. Výklenková kaplička na návsi.

 

Boží muka

7. Boží muka za obcí při silnici na Kostelec n. O.

Vrbka

místní část obce Budyně nad Ohří

Počet obyvatel: 92
GPS lokalizace: 50° 23‘ 26.299“ N, 14° 8‘ 35.568“ E
Nadmořská výška: 160 m n. m.

Stručná historie obce

Malá obec ležící na komunikaci mezi Martiněvsí a Budyní nad Ohří má svůj název odvozen od místa svého vzniku – ve vrboví nebo vrbinách pod stráněmi vyvýšeniny zvané Vydřiduch. Archeologické nálezy dokazují, že toto místo bylo osídleno již v prvním či druhém století našeho letopočtu. První záznamy o obci jsou však až z roku 1336, kdy byla Vrbka společně s Budyní prodána tehdejším panovníkem Janem Lucemburským pánů Zajícům z Házmburka a od té doby sdílela veškeré správní osudy svého městského souseda, které zde mělo svůj dvorec. I u této obce musíme konstatovat razantní úbytek obyvatel za posledních sto let, kdy se snížil o celé dvě třetiny. U obce byla v roce 2006 vyhlášena přírodní památka o rozloze 3,7 ha k ochraně reliktních mokřadních ekosystémů.

 

Kaplička z roku 1886

8. Kaplička z roku 1886 s pomníčkem 10 občanům obce zahynuvším v 1. světové válce.

 

Výklenková kaplička z roku 1912

9. Výklenková kaplička z roku 1912 při trati z Budyně n.O. do Straškova.

Kamera - HORA ŘÍP

POČASÍ NA PODŘIPSKU

TEPLOTA

SRÁŽKY

Alpská restaurace - přijďte ochutnat naše speciality     Stavebniny Straškov - Stavte s námi     Vaněk plus s.r.o. - Uhelné sklady     Agrotip - Ing. Blažek - Zemědělská technika     Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem     Lobkowicz Evets     www.mlekozvrazkova.cz - informace o mléčném automatu ve Vražkové a Škodově statku     e-vany - kvalitní česká vana přímo od výrobce     Ginkozahrady     Petr Benetka - nejen umělecký kovář a zámečník     Duoton     MojePodřipsko.cz