Chodouny Počet obyvatel: 627 (společně s Lounkami)
GPS lokalizace: 50° 28‘ 20.994 “N, 14° 15‘ 0.274“ E
Nadmořská výška: 160 m n. m. Stručná historie obce Název obce je podle etymologického slovníku vykládán jako ves Chodounů, tedy chodců. Její spisovný tvar lze nalézt již v 16. století. Na fotografi ích a pohlednicích z období přelomu 19. a 20. století můžeme spatřit i dvě anomálie v názvu obce. Setkáváme se s pojmenováním Chodoumy, Chodovy či Chudomy. Pochází odtud i buditel Podřipska Václav Benda (1820 – 1903). V roce 1938, po vytvoření protektorátu, se obec stala, podobně jako Lounky, pohraniční českou vsí. Nedaleké Polepy a Okna již ležely v zabraném území ČSR. Obec je v současnosti administrativně spojena s Lounkami. Třebaže je řada obcí v regionu prvně připomínána poprvé roku 1226 jako majetek doksanského kláštera, můžeme na základě archeologických nálezů říci, že toto místo bylo osídleno již v období lužické kultury (nad obcí pohřebiště z této doby). V pozdějších letech byly Chodouny na čas majetkem kladského kláštera. Po husitských válkách se zde střídali různí světští majitelé, až nakonec byla obec přičleněna k roudnickému panství, kde zůstala až do ukončení vrchnostenské správy v polovině 19. století.  1. Pohled na Chodouny z jihu od Černěvse. Na horizontu majestátný profi l hory Sedlo (726 m). V popředí zemědělská komunikace, která je součástí cykloturistické trasy č. 2.  2. Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi stojí za shlédnutí. Můžeme zde také spatřit pamětní kámen připomínající první písemný záznam o obci.  3. Kámen s pamětní deskou na chodounské návsi připomíná vznik obce v roce 1226.  4. Dům č. p. 15 na návsi je jednou z pěkných ukázek lidové architektury.  5. Osamocen na výhledu ze silnice Vědomice – Chodouny v polích stojí státem chráněný strom – borovice černá (Pinus nigra). Její výška 15 m, obvod 275 cm i stáří 200 let z ní činí nepřehlédnutelnou dominantu v upravených polích  6. V srpnu roku 2002 byly Chodouny, stejně jako řada dalších polabských obcí, postiženy katastrofálními záplavami. Na snímku jsou nové domky postavené namísto domů určených k demolici. Počet obyvatel: 627 (společně s Lounkami)
GPS lokalizace: 50° 28‘ 20.994 “N, 14° 15‘ 0.274“ E
Nadmořská výška: 160 m n. m. Lounky místní část obce Chodouny Počet obyvatel: 627 (společně s Lounkami)
GPS lokalizace: 50° 28‘ 47.562“ N, 14° 14‘ 23.32“ E
Nadmořská výška: 160 m n. m. Stručná historie obce První písemné zmínky o obci jsou již z roku 1088, kdy ji král Vratislav II. jmenuje v zakládací listině Vyšehradské kapituly (v podobě „Lunih“). Jméno Lounky vzniklo až později. Obec se jmenovala stejně jako Louny, ale již ve 14. století byl patrný rozdíl, a proto dostala ves jméno „Lúňky, Lúnky, tj. malé, menší Louny. Oficiální výklad ze slovníku lze doplnit i dvěma pověstmi z místního zpravodaje z roku 2008, kde se uvádí, že obci dala jméno šlechtická rodina Sršů z Loun, kterým král Přemysl Otakar II. odňal město Louny (učinil jej královským). Sršové se pak odstěhovali na břeh Labe a založuli obec novou – malé Louny – Lounky. Úsměvněji působí druhá pověst o zastávce Libušiných poslů jdoucích za Přemyslem a zde odpočívajících. Protože byla jasná noc, zasvětili místo božstvu Luny a rozhodli, že zde vznikne osada Luna. V roce 1115 se ves uvádí jako majetek kladrubského kláštera a církevní majitelé jsou uváděni až do 15. století, kdy se Lounky staly součástí majetků roudnického panství. S ním sledují jeho vývoj až do roku 1850, kdy je vrchnostenská panská správa nahrazena správou státní. V obci působil národní buditel Václav Kratochvíl, pěstitel chmele, zakladatel Rolnické záložny v Roudnici n. L. a jeden z iniciátorů vyzvednutí základního kamene pro stavbu Národního divadla v Praze v roce 1868. Je pochován v Krabčicích. I jméno další významné osobnosti Podřipska, etnografa Karla Rozuma, zakladatele muzea v Roudnici n. L., je s obcí spojeno. Zemřel v ní při návratu z jednání Národní jednoty severočeské v Polepech 28. března 1933 stižen srdečním infarktem.  7. Pohled na Lounky od Chodoun. Ve středu dominuje fotografi i věž zvonice kostela sv. Mikuláše. Okolí obce tvoří upravená pole, svědčící o jejím zemědělském charakteru. V pravém dolním rohu je zachycena část cyklotrasy č. 2, procházející regionem po pravém břehu Labe.  8. Severní pohled na Lounky od Oken.  9. Upravená náves – centrum Lounek. Porovnat, jak to zde vypadalo v šedesátých letech 20. století, můžeme po shlédnutí klasického českého fi lmového muzikálu „Starci na chmelu“, který se zde v roce 1964 natáčel.  10. Pohled na kostel sv. Mikuláše od jihu. Hlavní románská obdélníková loď pochází z 13. století, kněžiště a zvonice (její střecha vystupuje za západním štítem hlavní lodi) jsou z doby gotické. Celý kostel byl v 18. století, jako řada jiných sakrálních staveb v Čechách, zbarokizován.  11. Zvonice před kostelem sv. Mikuláše při severní stěně hlavní lodě. V dolní části celozděná stavba má dřevěné patro, které bylo ještě ve 30. letech minulého století omítnuto.  12. Labe je zcela jistě jednou z dominant obce. Je zde dosti široké a posezení na jeho břehu je příjemné nejen pro rybáře. Pohled na obec přes řeku od kostela sv. Kateřiny v Libotenicích.  13. Kaplička za obcí při silnici do Černěvsi. Byla renovována po katastrofálních povodních v roce 2002.  14. Památník s pamětní deskou na místě hasičského skladu vedle budovy bývalé školy (bývala zde i fara,dnes slouží jako obytný dům). Památníček je věnován obětem druhé světové války.  15. Současný život obce charakterizuje i moderní čistička odpadních vod.  16. Dům statku Václava Kratochvíla na okraji obce Lounky. Ve výši prvního patra je umístěna pamětní deska připomínající tuto významnou osobnost Podřipska doby národního obrození.  17. Boží muka při vjezdu do obce. Pískovcový dřík nese zachovalý železný zdobený kříž.
|
