Martiněves

Počet obyvatel: 736 (zahrnuje i Charvátce a Radešín)
GPS lokalizace: 50° 22‘ 24.927“ N, 14° 9‘ 12.922“ E
Nadmořská výška: 250 m n. m.

Stručná historie obce

Jméno Martiněvsi lze odvozovat patrně od jednoho z prvních vlastníků či zakladatelů obce Martina, snad kmenového náčelníka Čechů usídlivších se na Podřipsku. Dřive se obec jmenovala Martiněves – Pohořice, neboť vznikla spojením těchto dvou obcí. I když Pohořice jsou staršího původu než druhá obec, jejich jméno se z názvu vytratilo. Dodnes však zůstaly v obci dvě návsi – martiněvská a pohořická. Martiněves je bezpečně doložena v listině Přemysla Otakara I. z roku 1226, kdy ji potvrzuje doksanskému klášteru. Lze nalézt i zmínky o tom, že lokalita patřila v 11. století Veršovcům a po jejich vyvraždění Přemyslovcům. Poté ves náležela řadě majitelů, z nichž jmenujme Rýzmberky, roudnické augustiniány, Illburky, Zajíce z Házmburka či nejdéle působící Kinské (od roku 1723). Za jejich éry zde byla postavena přádelna vlny,cukrovar, pivovar a továrna na výrobu kostní moučky.

1. Busta profesora Otakara Hostinského, hudební teoretik, profesor estetiky na Karlově universitě, který se významně zasloužil o propagaci a uznání díla Bedřicha Smetany. Významný byl i jeho podíl na otevření Národního divadla v Praze.

2. Barokní špýchar v areálu panského dvora, kde se narodil O. Hostinský. Nad vchodem je umístěn znak rodu Kinských na Zlonicích.

3. Barokní kaple v Martiněvsi z konce 18. století. Do současné podoby byla upravena v roce 1908.

4. Kaplička sv. Jana se nachází na úrovni křížení prastaré formanské magistrály a silnice spojující Martiněves s Račiněvsí.

Formanská magistrála byla v minulosti významnou komunikací vedoucí z Prahy do Drážďan a dále pak do Lipska a Berlína. Její provoz ustal až v polovině 19. století. Dnes z ní zůstala, stejně jako z její „sestry“ – Lužické stezky – jen místy se ztrácející polní cesta. A tak jen podle kapličky u státní silnice můžeme identifi kovat tuto, dříve velmi důležitou obchodní cestu.

Radešín

místní část obce Martiněves

Počet obyvatel: 187
GPS lokalizace: 50° 20‘ 25.548“ N, 14° 8‘ 41.452“ E
Nadmořská výška: 250 m n. m.

Stručná historie obce

Obec mající původní jméno patrně Hradešín odvozovala svůj název od zaniklé tvrze – hradiště. V minulosti nedávné se můžeme setkat i s pojmem Radošín. První zmínkou o obci pochází z roku 1318, kdy byla majetkem Macka z Radošína. O starší historii této podřipské vsi nenalézáme žádné záznamy. Majetkové poměry byly časté; posledními a nejdéle panujícími majiteli byli Kinští na Zlonicích, kteří vlastnili Radešín až do ukončení patrimoniální správy koncem 50. let 19. století.

Pozoruhodným momentem v historickém vývoji obce, bohužel neradostným, byla epizoda z období třicetileté války, kdy v podstatě celý Radešín podlehl cholerové nákaze (podle některých pramenů nákaze morové). Vesnice byla celá vylidněna a jejímu úplnému zpustnutí a zániku zabránil její tehdejší majitel dosazením německých obyvatel z jiných částí svého panství.

Součástí Radešína byla i blízká, asi 3 km vzdálená osada Radešínek. Ležela na formanské magistrále spojující Prahu s Berlínem a její vznik je situován okolo roku 1610. Zde také byl zájezdní hostinec s příspěžním dvorem. Dnes čítá Radešínek pouze několik domů.

V obci působil významný historik František Palacký, který má zde svůj památník, spisovatel Václav Karhan a narodil se zde jeden z legionářů 1. světové války Jaroslav Mojžíš od slavné roty „Nazdar“.

5. Bývalý panský dvůr rodu Kinských na Zlonicích s jejich znakem nad branou.

6. Barokní kaplička z konce 18. století u křižovatky silnic směřujících do Břízy a Charvátec. Zrekonstruována byla v roce 2006.

Charvátce

místní část obce Martiněves

Počet obyvatel: 187
GPS lokalizace: 50° 21‘ 43.577“ N, 14° 8‘ 50.173“ E
Nadmořská výška: 250 m n. m.

Stručná historie obce

Pověst v kronikách hovoří o tom, že Charvátce jsou jednou z nejstarších obcí (Hájek z Libočan, r. 657) na území dnešních Čech. Po svých zakladatelích – kmene Charvátech – získaly i své jméno, původně snad Charvatice. V literatuře najdeme první zmínku o obci až k roku 1301, kdy majiteli byli páni na Mšeném. V dalších letech byl její historický vývoj i vlastnické vztahy spojeny s vedlejšími Martiněvsí a Pohořicemi. Zajímavostí je, že Charvátce samotné byly vždy pro okolní Martiněves, Radešín a Pohořice farní obcí. Hlavními dominantami jsou proto sakrální stavby.

7. Kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Kostel pochází z poloviny 13. století a byl postaven na místě starší sakrální stavby datované kolem roku 1000. Již v roce 1352 byl připomínán jako farní pro okolní oblast. Kněžiště, stejně jako věž pocházejí z doby gotické, sakristie z doby barokní. Budova byla opravována v 18. století, v roce 1897 i v období po roce 1989.

8. Gotické pastoforium (sanktuář) z konce 15. století je krásnou kamenickou prací z pískovce na severní stěně presbytáře.

9. Kamenný náhrobek Viléma z Illburku pochází z roku 1489. Nyní se nachází na jižní straně presbytáře.

Kromě tohoto náhrobku nalezneme v kostele další náhrobky převážně věnovaných tomuto rodu.

10. Kaple sv. Anny stojící v těsné blízkosti kostela Nanebevzetí Panny Marie je pozdně barokní stavbou ze druhé poloviny 18. století.

11. Fara je pozdně barokní stavbou s mansardovou střechou. Letopočet na portálu vchodových dveří prozrazuje dobu stavby – 1778. Tato budova je postavena na místě starší stavby, snad gotické tvrze, ze které se dochovaly jen sklepy pod farní sýpkou.

12. Hřbitovní kaple sv. Prokopa.

Novogotická stavba pochází z roku 1911 a je tvořena čtvercovou lodí se stanovou střechou zakončenou věžicí. Na plášti stavby je přistavena schodišťová věžička.

13. Barokní špýchar v areálu bývalého panského dvora se znakem rodu Kinských.