Počet obyvatel: 470
GPS lokalizace: 50° 23‘ 38.746“ N, 14° 14‘ 52.168“ E
Nadmořská výška: 196 m n. m.

Stručná historie obce

První písemné zmínky dokladující ves Kleneč (Cleness) pocházejí z doby okolo roku 1400 z majetkového soupisu proboštství kapituly při chrámu sv. Víta na Pražském hradě. O její existenci z té doby svědčí i řada přídomků u nižších šlechtických rodů (např. Valatkové z Klenče jejichž rodový znak se stal základem pro současný znak obce.

Velmi působivě zní pověst, samozřejmě historicky nedoložená, o tom, že Kleneč je první obcí na území Čech a založil ji po svém příchodu osobně praotec Čech a pojmenoval jí podle jednoho ze svých synů Klena (Kleně). Alespoň tak to uvádí Václav Hájek z Libočan ve svojí „Kronice české“. Dokonce i letopočet tohoto vzniku – rok 649 – nelze věrohodně dokázat.

Dokumenty ale jasně hovoří již o tom, že v letech, kdy Roudnici n. L. vlastnili Dubanští z Duban (40. léta 16. století) patřila již Kleneč roudnickému panství, v němž zůstala až do ukončení vrchnostenské správy rodu Lobkowiczů v polovině 19. století. Státní správa byla v našich zemích zavedena v roce 1850.

1. Přírodní památka Kleneč, nacházející se v lokalitě „Karfi lát“ východně od Klenče, je jediným místem výskytu hvozdíku písečného českého (DIANTHUS ARENARIUS L. subsp. BOHEMICUS) v České republice. Tento endemit je jediným toho druhu na světě.

Jedná se o malou 8 – 15 cm vysokou hustě trsnatou rostlinu, jejíž květy mají průměr 2 – 4 cm. Jsou bílé až růžové, ve svém základu nazelenalé a příjemně vonné. Hvozdík je příbuzný karafi átu a ke svému růstu využívá písčiny a suché louky. Právě toto prostředí mu poskytují naplavené písčiny na opukovém podloží tak častém na území Podřipska.

2. Druhou vzácnou rostlinou je zákonem chráněný hlaváček jarní, jehož zlatožluté lístky velkých květů na vyšších lodyhách jsou další ozdobou okolí obce. Svědčí jim kamenité stepi, písčiny a travnaté prosluněné stráně.

3. Bývalý mlýn „Lagroun“ v blízkosti obce při potoku Čepel směrem k Roudnici n. L. První zprávy o této stavbě (dnes č.p. 28) pocházejí ze 16. století. V současnosti je zrenovován.

Ve čtyřicátých letech 18. století patříval zde usedlému rodu Kettnerů. Mlýn pracoval až do roku 1940, kdy byl jeho provoz zastaven a po celou dobu německého protektorátu byl uzavřen a zapečetěn. Po válce již jeho činnost nebyla obnovena a mlýn chátral. Teprve v roce 1969 jej koupil akademický malíř Martin Sladký s rodinou a celý mlýn byl zrenovován.

4. K památkám lidové architektury patří na Podřipsku tzv. „sluncová vrata“ u bran statků. Na snímku jsou zachycena tato vrata u domu č. p. 21, který ani sám o sobě nedoznal, kromě nové fasády, podstatných změn.

5. Bývalá škola postavená v obci v prvním desetiletí 19. století. Při pohledu na obec vyniká její stavba představující největší objekt v Klenči. Dnes slouží jako obecní knihovna a klub seniorů. Školu jako takovou v obci již nenalezneme.

6. Jako v řadě dalších obcí Podřipska je i zde postaven památník sedmi obětem z řad občanů Klenče, kteří padli v průběhu 1. světové války. Pomník byl odhalen v roce 1923 v místě, kde byly o pět let dříve, 8. listopadu 1918, vysazeny dvě tzv. „Slovanské lípy“.

7. Lípa tisíciletí. Tento symbolický strom českého národa byl vysazen v obci v prvním roce nového milénia (duben 2001).