Mikroregion Podřipsko

HORA ŘÍP

Tak jak je Říp nepřehlédnutelný v krajině ve které vyrostl za davných věků díky sopečné činnosti, tak je také výrazným mezníkem v dějinách Českého národa. Ať je skutečností nebo jen pověstí příchod Praotce Čecha v Českých dějinách měl Říp zásadní význam v mnoha obdobích.

Příchod kmene Čechů zaznamenali již kronikáři Kosmas (Kosmova kronika) a Dalimil (Dalimilova kronika) a také Václav Hájek z Libočan. Kosmas napsal: „na tuto horu vystoupi praotec Čech a rozhodl, že zde bude žít jeho kmen a všichni jeho potomci. Z Kosmovi kroniky čerpal Alois Jirásek když psal Staré pověsti české. Pověst O praotci Čechovi vypráví pěknou formou jak se stalo, že kmen Čechů našel svůj nový domov.

Horu Říp poctil svou navštěvou i mistr Jan Hus a velký význam Řípu dodala i doba národního obrození kdy si lidé začali uvědomovat svou Českou národnost, český jazyk, vlastenectví a odpor k cizí nadvládě. Přicházeli jsem lidé aby si připoměli slavnou minulost.

Nejvyšší bod hory je 459 m nad mořem a okolní krajina je rovinatá a velmi úrodná. Hora Říp je dobře viditelná z Krkonoš a Krušných hor, ale také z Prahy.

Říp byl původně holý a zalesněn byl teprve po roce 1879, kdy požádal hospodářský spolek v Roudnici majitele řípského panství Mořice Lobkowitze, aby dal horu zalesnit. Byli zde vysázeny buky, duby, břízy, jasany a javory. Hora Říp je zalesněná dodnes. V roce 1951 byl Říp prohlášen za státní přírodní rezervaci z důvodu výskytu zvěře ptactva a některých rostlin.

Vzhledem k tomu, že je hora Říp složena z čediče bohatého na magnetit stává se na Řípu kompas nepoužitelným.

V po 20. dubnu se zde každý rok konná Svatojířská pouť a v rotundě je sloužena slavnostní mše.