Mikroregion Podřipsko
Přírodní podmínky Podřipska

Na otázku co je to Podřipsko, by se mezi obyvateli našlo více odpovědí. Máme zde jasně vymezený správní obvod obce s rozšířenou působností Roudnice nad Labem zobrazený na mapě. Nepatří do něj Račice, Hněvice, Horní Počáply, které bychom do Podřipska naopak možná zařadili. Nicméně, žádný přírodní ani kulturní region Podřipsko definován nebyl, a tak máme-li hovořit o přírodních podmínkách Podřipska, použijeme hranice správní.

Regionální identitu Podřipska určuje několik přírodních prvků. Na prvním místě je to samotný Říp, dále jistě řeky Labe a Ohře, vrch Sovice, pestrý horizont Hazmburku a Českého středohoří, které v tomto směru ohraničuje rozsáhlou Polabskou nížinu.

Region Podřipska je z geologického hlediska tvořen většinou druhohorními sedimentárními horninami české křídové pánve – v našem případě slínovci, písčitými slínovci, prachovci a pískovci, často překrytými spraší (uloženina vyvátá z předpolí ledovce, složená z jemnozrnného vápnitého materiálu) z posledního zalednění nebo říčními písky a štěrkopísky. Ty jsou těženy u Předonína a Straškova. Říp (455 m n. m.) je jedním z projevů třetihorního neovulkanismu v české křídové pánvi.

Co se týče tvarů reliéfu, náleží převážná část našeho území k Dolnooharské tabuli. Její podcelek Řipská tabule, zahrnující přibližně jižní polovinu Podřipska, je tvořena plošinami mírně ukloněnými k východu, málo rozbrázděná erozí přítoků Ohře (Mšenský a Podbradecký potok, Čepel). Čtvrtohorní říční terasy Labe a Vltavy, které se nachází v okolí Řípu, mají základní význam pro studium tohoto tvaru a pro stratigrafii českého pleistocénu (starší oddělení čtvrtohor).

Další podcelek Dolnooharské tabule, Terezínskou kotlinu, dělí od Řipské tabule systém nápadných, často zalesněných svahů spadajících k Labi či Ohři, táhnoucích se od Hněvického vrchu přes Jalovčinu, Hostěraz, přes Roudnici k Židovicům, okolo Dušníků a Nížeboh k Přestavlkům a Roudníčku. Terezínská kotlina je erozně denudační sníženina s plochým akumulačním povrchem nízkých říčních teras, niv a pokryvů navátých písků. V jejím okrsku Roudnické bráně byl založen na příkrých nárazových svazích, vzniklých erozí při zahlubování Labe, fenomén bílých stráních – konkrétně na svazích Sovice a částečně na prudkém skalnatém svahu nad železnicí mezi Roudnicí a Židovicemi. Svědecký vrch Sovice (278 m n. m.) patří již k Ralské pahorkatině.

Podle Quittovy klimatické regionalizace uvedené v Atlasu krajiny České republiky se Podřipsko nachází v oblasti teplé na srážky chudé s dlouhým, teplým a suchým létem, krátkým přechodným obdobím a kratší, mírně teplou a suchou zimou. Průměrný úhrn srážek na většině území nedosahuje 500 mm. Nedostatek srážek je způsoben vzhledem k převažujícímu západnímu proudění stínem Krušných hor.

Okrajovými částmi protékají dvě významné české řeky - Labe a Ohře – obě ve svých dolních tocích. Jinak je ovšem kvůli horninovému složení, reliéfu a klimatu Podřipsko územím s nízkou hustotou říční sítě. Jsou zde jen tři další významnější vodní toky – Čepel, Mšenský a Podbradecký potok. Kromě západní části náleží celé území do chráněné oblasti přirozené akumulace vod Severočeská křída, protože se zde akumulují podpovrchové vody.

Co se týče rozložení půdních typů na Podřipsku, nejúrodnější půdní typ, černozem, vznikla na spraších v jižní a jihozápadní části vymezeného území, dále okolo Libkovic, Bechlína a Rohatců. Pararendziny, vázané na opuky a další křemičito-vápnité horniny, se nachází na svazích okolo Roudnice svažujících se k Labi, na plošině okolo Řípu a na svahu svažujícímu se k Ohři. Vzhledem k vysoké skeletovitosti se k zemědělství příliš nehodí, vyhovují pro ovocné sady. Na říčních terasách se vyvinuly převážně hnědé půdy s podzoly, popř. tam, kde byly terasy překryty vátými písky, arenosoly. Tyto mají velmi nízkou přirozenou úrodnost.

Podřipsko má velmi staré osídlení a k odlesnění na většině plochy došlo už v neolitu. Potenciální přirozenou vegetací jsou převážně teplomilné doubravy, šípákové doubravy, na píscích acidofilní doubravy s pravděpodobně autochtonní (původní, nezavlečenou) borovicí, lužní lesy v nivách Ohře (přírodní rezervace Loužek a Myslivna – ta ovšem je již mimo vymezené území) a Labe (přírodní památka Dobříňský háj). Přirozená vegetace byla nahrazena často akátinami a na píscích bory. Podřipsko se může pyšnit národní přírodní vegetací Kleneč s endemickým poddruhem hvozdíkem písečným českým. Z Evropsky významných lokalit soustavy NATURA 2000 jsou na Podřipsku čtyři - jihovýchodní svah Sovice, Říp, Kleneč a niva Ohře.

Pro využití ploch je charakteristický v porovnání s průměrem Česka vysoký podíl orné půdy – v jižní části více než 75 %, vysoký podíl trvalých kultur – chmelnic, sadů, vinic – v některých částech více než 4 %, nízký podíl trvalých travních porostů, stejně jako lesních ploch. Zastavěné plochy mají vysoký podíl v Roudnici a bezprostředním okolí.

Literatura:

1. Atlas krajiny České republiky. 1. vyd. Praha: Ministerstvo životního prostředí České republiky; Průhonice: Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, 2009. 331 s. ISBN: 978-80-85116-59-5.
2. CULEK, M. (ed.) et al. Biogeografické členění České republiky. Praha: Enigma, 1995. 347 s. ISBN: 80-85368-80-3.
3. DEMEK, J., MACKOVČIN, P. et al. Zeměpisný lexikon ČR. Hory a nížiny. 2. vyd. Brno: AOPK ČR, 2006. 580 s. ISBN: 80-86064-99-9.
4. TOMÁŠEK, M. Půdy České republiky. 2., dopl. vyd. Praha: Český geologický ústav, 2000. 67 s. ISBN: 80-7075-403-6.

Autorem článku je Michal Forejt. Děkujeme.

Kamera - HORA ŘÍP

POČASÍ NA PODŘIPSKU

TEPLOTA

SRÁŽKY

Alpská restaurace - přijďte ochutnat naše speciality     Stavebniny Straškov - Stavte s námi     Vaněk plus s.r.o. - Uhelné sklady     Agrotip - Ing. Blažek - Zemědělská technika     Galerie moderního umění v Roudnici nad Labem     Lobkowicz Evets     www.mlekozvrazkova.cz - informace o mléčném automatu ve Vražkové a Škodově statku     e-vany - kvalitní česká vana přímo od výrobce     Ginkozahrady     Petr Benetka - nejen umělecký kovář a zámečník     Duoton     MojePodřipsko.cz