|
Délka výletu: 100 m – 3 000 m
Mapa výletu:   Obr. 1- kostel sv. Matouše ve Ctiněvsi- pohled od východu
Naše pátrání začíná ve starých kronikách a letopisech.
O příchodu Čechů na Říp se dozvíme již v Kosmově kronice- nejstarší české, latinsky psané kronice, v Dalimilově kronice- nejstarší české, česky psané kronice, v kronice Přibíka Pulkavy z Radenína, v kronice Václava Hájka z Libočan, ve Starých pověstech Českých od Aloise Jiráska- všichni tito autoři příchod Čechů na Říp popisují. Hledejme tedy zmínky o hrobu praotce Čecha. Václav Hájek z Libočan uvádí rok 661 jako rok pohřbu praotce Čecha. Navíc píše, že místo vzniklé kolem hrobu zanedlouho pojmenováno bylo Ctiňoves“ pro poctivost toho hrobu“. 
Obr. 2- Hájkova Kronika Česká, která je vystavena např. v Jandově muzeu v Budyni n. O. ukrývá i tento obrázek zobrazující údajný Čechův pohřeb ve Ctiněvsi.
My se přidržíme nejčastěji vyslovované pověsti o umístění hrobu praotce a počkáme do západu slunce. Při západu slunce totiž ukazuje stín kostelní věže na místo, kde byl praotec Čech údajně pochován. Pokud nechceme čekat do západu slunce vydáme se východně od kostelíka za hřbitovní zeď a nalezneme zde až k fotbalovému hřišti jen úplně rovné, pečlivě zorané pole. Zde má být podle mnoha literárních pramenů praotec Čech nejspíše pochován.
Obr. 3- Zde má být praotec Čech nejspíše pochován, zde byl nalezen i kamenný sekeromlat.
Od konce 17. století byl dodnes při hledání hrobu úspěšný jediný badatel, jehož nález si teď popíšeme. Z pověření Národního muzea páter Krolmus na určeném místě/ výše zmíněné pole východně od kostelíka/ konečně v červenci 1853 hrob našel a vše oznámil široké veřejnosti. Na vyvýšenině v polích našel několik střepů z keramických nádob, a především krásný sekeromlat, který je dodnes ve sbírkách Národního muzea. Krolmus byl přesvědčený, že patřil Čechovi, vůdci a válečníkovi, archeologové se ale shodli na pozdní době kamenné tedy době před 4 000 lety. A tak zhasla jedna z posledních nadějí na nalezení hrobu praotce Čecha. Dále se ale posílila mystická síla této lokality, která i tímto nálezem patří k nejstarším osídleným místům na Podřipsku.
Historici budou dále příchod Čechů upřesňovat a my se příště vydejme třeba na každoroční řipskou pouť o víkendu nejblíže sv. Jiří/ 24. 4./. Pro dnešek svůj výlet ukončíme a nebo se ještě vydejme po červené turistické značce strmým úbočím Řípu do míst, kam údajně došel i praotec Čech, tedy na vrchol Řípu k současné kapličce sv. Jiří/ cesta je dlouhá asi 3 km, ale posledních 500 m vede do prudkého kopce- není tedy vhodná pro děti do 3 let.
Obr. 4- Ctiněves a hora Říp v pozadí
|
